Zdravotnický kurz- Shrnutí a poslední víkend

10. července 2018 v 11:40 | TravelerLucy |  Skaut
Od začátku června, až na jeden víkend, jsem jezdila každý víkend na zdravotnický kurz, do jednoho skautského centra v Pardubicích.

První den jsme se skoro nikdo neznal, já tam znala jen organizátora a jendoho stejně straého skauta. Bylo nás tam dohromady jedenáct. Každý kdo si porpvé sedl v kanceláři kde jsme měli teorii, tak jsme tak zůstali sedět skoro celý kurz. Já seděla vedle Toma a Anežky. Kvůli zkouškám jsem tam nemohla být celý víkend, abyla tam jen v sobotu a ještě ten den odjela domů. Další víkend jsme měli více méně jen teorii. Odpoledne jsme si do sebe bodali injekci do podkoží. Byla to nějaká voda. Měla jsem strašný strach do někoho bodnout. Ale zvládla jsem to, musela jsem. Také jsme si měřily cukr v krvi. Což byl masakr. Byla jsem ve dvojci s klukem který snad nedával pozor. Měl mi jemně podnout na hranu prstu a sebrat trochu krve. Ale on mě vší silou bodl do bříška a krev tekla jak z vola. No paráda. V pátek jsme si objednali pizzu, kterou jsem měla společnou s Anežkou. V sobotu jsme měli den simulaček a praxe. Hlavní organizátor si předem připravil nějaké nemoce, či zranění a my jsme měli přijít na to comu je, a jak ho udzravit. Byla to celkem sranda. Ballů, ten co to vedl, řekl, když tam byla Anežka, že je 8 letý Ballů a že ho bolí chodidlo. Tak Anežka mu jakoby sundala botu. A zeptala se,"Vidím tam něco?" BAllů okamžitě odpoví že tam vidí malou ranku a kolem červený flek. Tak se ho zeptala co nosí za boty, kde byl když ho to začalo bolet. Zadělala by to náplastí a počkala co dál. Ballů hrál dál, a řekl že večer dítě k ní přišlo že ho to stále bolí. Ona se podívala znovu, a prý tam by měla být druhá ranka s flekem. Jelikož Anežka nevěděla co stím tak by jela do nemocnice. Ballů nám vždy řekl co jsme udělali dobře a špatně a co bychom měli dělat jinak. No a Anežka se zapoměla podívat na boty. Měl crosky a na crsokách byl zapíchlý špendlík. Ballůovi se prý toto stalo, že nějaké vlče si zabodlo špendlík do boty a ani se nepodívalo na botu když ho to štíplo. Večer jsme šli s pár lidma na menší výlet po městě. Byla jsme jediná kdo bydlí poblíž a znala to tu. Ostaní byli buď z Berouna, z Lanškrouna a nebo z Jíčína. Skončily jsme v Tyršových sadech a kecali. V samoobluze jsme koupily víno a pak šli zpět do Skautského centra. Kde jsme si pustili Harryho Pottera a připily si vínem a pořádně se najedli. Dáda vedle mě usla asi po půl hodině, a já vytuhla asi po hodině. Harryho Pottera znám nazpamět. Takže jsem to zas tolik nevnímala ikdyž ho miluju, jsem Potterhead, ale byla jsem celkem unavená a trochu mě roztpiloval kluk co ležel vedle mne. V neděli jsme měli zase nějakou teorii.
V pátek 22.6 jsme se sešli zase ve skautském centru, já ještě seděla venku a psala píseň když všichni přicházeli. Pozbytek večera jsme měli teorii a něco málo z praxe. Já v pátek večer odjela na kole domů a přespala doma, když jsem měla čas a možnost. Ráno na osmou jsem přijela na místo zkoušek, zbytek zrovna přijížděl. Někteří autrůzn em, někteří na kole a někteří dokonce na kolekčových bruslích. první dvě hodiny jsme brali táborovou legislativitu a pak jsme začali opakovat resuscitaci a bodání jehlou do podkoží. Já jsem byla nadšená když jsem měla 90% u resuscitace jen masáže srdce bez dýchání, a 90% s dýcháním. Po dvou hodinách učení jsme si šly k hlavnímu organizátoru domů ohřát jídlo, a s kamarádkou jsme si ho snědli na ulici v Pce. Další dvě hodiny jsme měli měnší simulace. U nás bylo celkem klid když jsme z vedlejší místnosti, se ozval šílený řev. A hned potom k nám přiběhla Míša, s tím že je to blbec a že už se tam nevrátí. A odešla. Co se stalo jsme se nedozvěděli, až když přišel Pedro s injekční stříkačkou. Prý si Dan chtěl zkusit adrenalin. Tak mu do Pedro bodnl do břicha, to prý necítil, tak si to nechl bodnout přímo do žíly. To byl onen řev. Míša se na to nemohla dívat, a taksvěho přítele seřvala a ještě ho tam nechala samotného. Andrenalin cítil ještě v noci, a to si nechal bodnout někdy před oběděm. Po 4 hodinách jsme šli k Pedrovy který měl interní stavy. Kde jsme si zkoušeli prohmatat břicho, vyšetřit různé urazy a nemoce. Kolem sedmé hodiny večer jsme si objednali pizzu a do půlnoci se učily na zkoušky. Jirka z vedlejší místnosti vatáhl bílou tabuli, a začal na ní fixou kreslit kostru. Po deseti minutách zjistil že to nemůže smýt. A tak jsme s Míšou hledali různé čistící prostředky. Našli jsme savo, a toaletním papírem jsme smívaly kostru. Já, Míša, Jirka a Dan jsme drhly tabuli a jediný Tomáš se nám smál. No ve finále tabule vypadala ještě líp než když jí Jirka přinesl. A já si zničila savem černé kalhoty. Později jsme si všechny svaly a kosti ukazovali na Danovi. Lepší než kreslit na tabuli. Ikdyž jsem byla pro aby se svlíkl někdo jiný, ale co když už tam stál. Ve dvanáct jsme učící kroužek rozpustily. A já a Tomáš jsme se šli učit do vedlejší místnosti kde jsme spali. Kolem jedné ráno jsmeto zbalily a šli spát. Vstávali jsme po páté. Tom se chtěl ještě učit. V sedm jsme s M9šou vyrazily koupit snídani k vietnamcům a stěžovali si na Danovo příšerné chrápání.
O půl deváté jsme měli písemné testy. Když jsme vsichni dopsali, šli jsme do malé mstnosti a čekali na to až budeme moct jít na ustní zkoušku. Míša si stěžovala že nechce aby u Pedra řešila Torze varlat ani třísla. Potom vymyslela "Dream team". Což byla záchraná služba. Ballů, Pedro a jako zdravotní bratr Jiskra. No srnada byla. Později přišel Ballů, oznámil nám že se dozvěděl spoustu nových pěkných věcí a koukal na Dusíka, který se hned zčervenal. A schoval obličej do zdi u které stál. Řekl nám co a jak bude, a před odchodem se podíval na Míšu a řekl že zdi jsou hodně tenké a že je slyšet všechno.
Celý den jsme strávily v malé místnosti. Do teď se divím že se nás tam vešlo dvanáct. Dělali jsme si srandu z Dusíka. V písemném testu totiž bylo "Na výpravě s vlčaty najdete v lese viset oběšeného muže ve stádiu rozkladu, co uděláte" A) Odříznu a zahájím resuscitaci 30/2
B) -//- 50/2
C) Odříznu, vyfotím důkazy a s vlčaty hledám doklady
D) vyfotím důkazy a volám na policii
Já jsem měla problém, nenašla jsem verzi zvracení. Samozřejmě správně byla odpověď C. Dusík však dal C, ani nevěděl že byl ve stádiu rozkladu. Aleš si stěžoval že pokud ty zkoušky nedá tak se asi půjde oběsit. A já si dělala srandu aby si dal pozor aby ho nenašel Dusík.
Aleš : A ještě si se mnou udělá selfie
Ten se objevil ve dveřích a stěžoval si že to není sranda.
Psísničku jsem dopsala ale zkoušky neudělala. Tak snad po prázdninách opravky zvládnu.

S láskou Traveler Lucy <3
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama