Skautský tábor 20181 1/3

22. srpna 2018 v 10:13 | TravellerLucy |  Skaut
V sobotu 14.7. děti vyjížděli na kole z Pardubic, směr Dolní Jelení. Já kvůli zdravotním problémům jela autem společně s panem Pipim, který nám jako každý rok, na tábor vozí kufry a jiné harampádí. První den si děti rozebrali stany a dohadovaly se kdo ským bude spát.
Po krátkém domácím obědu, jsem si, stejně jako loni, vzala UCHo o pravidlech a jak se mají chovat. UCHo- učící chvilka.


Děti jsme už předem rozdělily na tři skupinky. Byla to celkem sranda. Nejdříve jsme měli krásné tři skupinky, ale pak jsme zjistily že ve stejném složení byli už loni. Takže jsme si udělali 3 hromádky : Nový, Schopný a Neschopný. Do každé hromádky šel papírek se jménem.
Pipi začala. "Jonáš? Schopný. Vaneska, nová. Ondra Halama? " Podívala se na Matěje, který je starší sourozenec Ondry. Ten se lehce pousmál a přesnul ho do skupinky neschopný. A Pipi mohla pokračovat.
"Eliška, neschopná, Lucka neschopná, Káťa schopná..." Nakoneć jí tam zůstala její mladší sestra, tu bezváhání a rozmíšlení hodila do hromádky neschopných. Nakonec jsme zjistli že máme víc neschopných dětí než schopných. Ale vše jsme zvládli a mohli pokračovat ve vymýšlení programu.

Tajvoj vymyslel opravdu originální jména pro týmy. Mamirimi, Mirongo a Muzirandula. Letos měli děti zachránit planetu od padoucha jménem Lepton aby nezalepil celou planetu lepidlem. Proto měli děti dostávat součástky aby postavily Leptotron. Měli za úkol cestovat časem a místem a hledat součástky.

První cesta směřovala do Irska do roku 1920, kde naše expedice pomáhali se sklizní plísní napadené brambory.

Po obědě cestovali do Španělska, do roku 1591. Kde byli zajati Arabskými piraty ze severní Afriky. Zrovna když stavěli v Portugalsku podařilo se jim utéct. Vzali si s sebou rodinné meče. Jejcih úkolem bylo dostat se zpět. Jenže rodiny mají mezi sebou spory, a nehctějí aby se ti druzý také dostali zpět domů. První část hry spočívala v tom aby si postavily domeček kde meč schovají. Trošku jsem měla pocit že tým Mirongo si spletl skautský tábor s vyhlazujícím. V onom týmu byla Stázka a Jonáš, ty dva vymýšleli různé pasti, všechno jsem jim zatrhla a hádala se snima. Už jsem začala i vyhrožovat že jim srazím body.


V podvečer jsme společnými silami postavily hranici na slavnostní oheň. Po večerním nástupu, kde jako každý večer sůndáváme státní vlajku, jsem utvořily hada. Potichu jsme obešli pár stanů a došli k ohništi. Myška, Ríša, Božka a Dant loučemi zapálily oheň a my mohli začít zpívat. Oheň jako každý rok zahajíme písní "Červená se line záře". Po setmění se konalo přešátkování Stázky, mnou organizované. Stázka byla 12 letá světluška. Říkala jsem že Stázce je už dvanáct let a že by bylo na čase vyměnit žlutý šátek za hnědý. A že doufáme že s námi zůstane a příští rok, když bude chtít tak si může udělat skautský slib.


V úterý jsme měli UCHo o zdravovědě. Měla jsem jí já a moje sestra Prcek. Vyprávěli jsme jim co dělat při krvácení z nosu, při popálenin a jiných malých zraněních. Já jsem ji později ty starší učila jak dát někoho do klidové polohy a jak se chovat k někomu v bezvědomí. A běhěm menšího deště jsem se snažila naučit děti jak někohho vytahovat z auta.


Ve středu jsme šli na celodenní výlet do Holic. Celou cestu nám pršelo. Po nástupu jsme vyraily, děti si zabalily pláštěnmky a pevný ješětě suché boty a balíček s jídlem. Jako vždy jsme se rozdělily na několik skupinek. Ti co byli úplně věpředu ti uprostřed a ti vzadu. Já byla s holkama ve prostřed. Řešily jsme knihy a filmy a seriály. V dešti jsme došli na lesní cestu kousek od Holic, kde jsme se naobědvali, a mířily do Holic. Stále v dešti jsme došli na Holic na náměstí, kde byl rozchod. Koupily jsme se s kamarádkami pizzu. Kterou jsme skoro hned snědly. Děti šli do muzea Emila Holuba, a já spolu s Pipi a jejími pejsky jsme jeli busem zpět do tábora. Jeli jsme i s malou světluškou. Měla díky dešti uplně zničené boty a nemohla skoro ani chodit. V klidu jsme si v tichém táboře přečetly všechny nové časopisy, které jsme si ve městě koupily. Děti v pořádku dorazily do tábora a my mohli večeřet.


Ve čtvrtek se děti učily otevírat zámky. Ríša měl radost že ho zase děti poslouchají a, že jeho UCHo někoho zajímá. Odpoledne jsme jeli na kole na splav do Borohrádku. Cestou zpátky se mne snažila předjet Rýže. Podařilo se jí to. Pak jsem jí na rovince předjela já. Ale když se mne snažila předjet znovu, tak proti nám jelo auto, hned jsem jí zahnala zpět za mne. Jela jsem o něco rychleji, zahla jsem ale když jsme se ohlédla Rýže nikde. Pak jsem se ohlédla znovu a ona se v rychlosti objevila. Asfaltka se mněnila na kamínkovou cestu kterou Rýže nevybrala, a spadla. Skutálela se přes kolo. Za ní jel Ondráš. Který hned brzdil, ale neudržel to a po noze jel po zemi také. Já se jen zmohla na řev jmého Rýže a začala brzdit a běžela jsem za nima. Cyklisty roku jsme s Králíčkem odvedli do tábora, zbývalo ám jen pět minut cesty pěšky. Kola jsme poslali napřed. Vzali je jiní vedoucí. Vyčistily jsme jim vodou rány, a ondrášovi jsme to vzali i. I přes Rýžiny připomínky že do nemocnice nejede, tak jeli. Tam jim to oboum, některým znova vydrhly, jak říkala zdravotník, šmirgl papírem. Zavázali nohy a ruce a jelo se zpět do tábora.



Sobota
Celé odpoledne jsme připravovali dřevo na oheň. Jako každý rok máme v sobotu veselý oheň, spolu s divadelnímy scénkami. Děti si vybrali různé hry, mohli je nechat v originálním znění, či je změnit. V sobotu měli generálku, a v neděli před rodiči měli ty scénky zopakovat. Kvůli nepřijemnému hmyzu u ohniště jsme neměli veselý oheň.

Neděle

V neděli ráno byla menší celotáborová hra, a potom bylo ucho o přírodě. Po poledním klidu, začali přijíždět rodiče. Vozily nám různé buchty, ovoce a zeleninu. Dokonce přijel i KPV (Koš pana Vorla) - ovoce. Za ty roky už víme co každý za buchtu přiveze. Naše máma přiveze mřížkový koláč bez mřížek. Maminka Ondráše a Matěje kokosovou buchtu. Králíkčova mamka přiveze domácí štrůdl. Dant, Bóža a Bažina v sobotu odešli na výzbu dva dny bez ničeho. Ani nevíte jaký byl klid v táboře když Bažina byla pryč. Děti rodičům předvedli své předem nacvičené scénky, a mohli jít hrát hru, po lese. Kde měli rozmístěné papírky s úkoly. Večer jsme měli veselý oheň, všichni nadšeně zpívaly, hlavně vedoucí. A pak už byla jen večerka.


Traveller Lucy
<3
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama